LOAP liga - půlmaraton

A je to tu přátelé. Výkonný výbor klubu DaP vymyslel a dal do propozic tento závod, o který ve finále ani nezavadil pohledem. Ba co víc, na startu zůstal jen jediný běžec tohoto slovutného týmu, který si svými výkony a nepřehlédnutelným sloganem získává spoustu fanoušků, což bylo ostatně i dnes na startu více než patrné. Bohužel nikdo jiný než Richard to nemůže popsat, protože tam nikdo jiný  z týmu nebyl.

Ano je to tak a je to smutné, nicméně, nač plakat nad slabou účastí, když cíl byl ještě daleko. Na startu se zdálo, že směr Vrané nad Vltavou nabere dnes zhruba necelá stovka běžců, i když přihlášek registroval pořadatel na 130. Těsně před startem dostal náš jediný běžec Richard ještě virtuální podporu Pavla, Fandy a Mercedesa a jal se ukrajovat dobře známé kilometry prakticky domácí trati. Ostatně pojďmě se Richarda na průběh závodu a jeho dojmy zeptat:

DaP: Richarde, jak si se cítil na startu?

R: Jako vždy jsem byl lehce nervózní a zašel si párkrát odskočit, ale místní keře už mě dobře znají, takže pohoda.

DaP: Co formička? 

R: Ale tak jako párkrát jsem si byl zaběhat, ale nečekal jsem žádný extra čas, protože jsem nešel do rychlosti a v tempu jsem od Sněžky (červen 2017 pozn.redakce) běžel maximálně Běchovice a to nebyla žádná hitparáda.

DaP: Takže panovaly spíše obavy, nebo jak to máme chápat?

R: Obavy..... to je trochu silné slovo! Spíš jsem věděl, že osobáček atakovat nebudu, takže jsem hledal nějakou motivaci podat nějaký výkon. Hlavně mi chyběl Fanda, který by to za mě oddřel a já se za ním jen vezl.

DaP: Ano, žádné parťáky jsi na startu neměl. Ovlivnilo to nějak Tvůj výkon?

R: Mno, jak se to vezme. Kluci měli prostě jiné povinnosti, stejně jako holky. Na to se vymlouvat prostě nemůžu, ale nasralo mě to, to je bez debat.

DaP: Dobrá, nebudeme se k tomu vracet. Takže co závod? Povedl se? A jaký byl jeho průběh? Prosím Tě ale stručně, ne jako vždy ty Tvoje sáhodlouhé a slaboduché reporty.

R: ....... uhh??

DaP: No, tak povídej.

R: Dobrá. Oproti předpovědi se počasí nakonec docela vydařilo, bylo kolem 8°C a sem tam foukal vítr. Hlavně v otevřených pasážích a nepříjemné to bylo cestou zpátky. Hned po startu jsem se po pár kilometrech ustálil na předpokládaném tepu a držel ho zhruba do devátého kilometru. Na desítce jsem byl za 55:06. Cestou na obrátku se za mnou zuby nehty držel vodič na dvě hodiny, ale nedal jsem mu šanci. Strašně dupal a to mě znervózňovalo. Měl by zlepšit styl, ale nechci hodnotit styl jiných, zvlášť když se podíváš na mou fotku z 18.km. To bylo u Modřanského nádraží, kde jsem měl rodinnou podporu. Do této chvíle jsem běžel de facto celkem v pohodě, ale pak jsem se zlomil a poslední 3 km už do cíle jen tak vyklusal. Na štěstí to stačilo na čas pod 2 hodiny.

DaP: No vidíš, cílový čas 1:57:53 je další půlka pod dvě hodiny.

R: Jo, už moje šestá pod dvě hodiny. Po první z roku 2005 jsem na tu další sice čekal deset let, ale teď to docela jde. Vliv na to mají určitě i další členové DaP, kterým za to tímto děkuju. 

DaP: To je od Tebe pěkné.

R: Jo, většinou mě naserou, tak se jim to snažím oplatit a z toho jsou pak dobré časy.

DaP: .... uuhhh??

R: V pohodě, to neřeš.

DaP: No.... Richarde díky za rozhovor a hodně zdaru do dalších závodů.

Jak je vidět, závod týmu DaP nakonec vyšel, byť v počtu jednoho kusu. Příště to chce určitě hojnější účast a více tréninku. 

Běhu zdar!

Zapsal AA