Běchovice (121.ročník)

V průběhu června jsme se týmově shodli na účasti na klasice všech klasik - běchovické desítce. Letos už to byl 121.ročník a tak jsme chtěli přidat odzávoděné kilometry v tomto roce i na tomto závodě. 

Z původní pětice se nakonec v trochu pošmourném počasí dostavili k odjezdu vlaku 4 borci - kapitán Pavel, Richard, Mercedes a Adam. Fanda bohužel prodělával v poslední době své velmi oblíbené rýmičky a kašlíčky a tudíž se na start, vlak ani nikam jinam nedostavil. 

Ambice jednotlivých borců byly tentokrát různorodé a tak bylo víceméně velkou otázkou v jakých časech spatří naši chlapci cílovou pásku. I strategie do závodu nebyla úplně sladěná a tak se hned před startem oddělil Mercedes s Adamem, kteří zůstali v popředí startovního balíku a Pavel s Richardem vycouvali až k vodiči na 55 minut.

Průběh závodu byl víceméně poklidný, déšť nikoho nebičoval, vítr nefoukal a tak lehce zvlněná trať příjemně ubíhala až na obávaný ukazatel s číslem 7. Za ním již měly přijít Hrdlořezy a avizované tvrdé a prudké stoupání, které zde má rozhodovat o úspěších a neúspěších, neřku-li ambicích jednotlivých závodnic a závodníků. Adam s Mercedesem se zjevně vytrápili více, neboť jim průběh závodu ukázal, že mohou atakovat své běžecké limity a možnosti. Richard, který již po startu trochu cuknul Pavlovi se naopak snažil si kopec vychutnat. Pavel pak již tradičně cedil krev, aby se vyhoupl přes kopec v co nejlepším čase. 

Díky cílovým sprintům si tak do tabulek můžeme zapsat následující časy a poupravit si rekordy Adama a Mercedese:

Adam........................... 46:18

Mercedes ....................48:15

Richard .........................54:51

Pavel .............................56:18

Počasí se nakonec umoudřilo, nepršelo, nefoukalo. Zážitek pěkný. Jen ho zkalil závěrečný pokus o logistiku ve vydávání dovezených zavazadel ze startu. Slušně řečeno totální zmar a nezvládnutí situace. Alespoň tedy u našeho náklaďáku s čísly 1.700 až 2.100, kdy jsme na vydání batohů čekali nehorázných 40 minut. Při 25° by nikdo asi neřekl ani popel... ale takto......

Ať nejsem závěrem tak negativní, musíme si příští ročník pořídit speciální záložní auto zaparkované u cíle tak, abychom se mohli převléct ihned do suchého.

Běhu zdar přátelé!

Zapsal Richard.